Barzojka Grace

     Nohaté barzojí mládě Grace se na našem dvoře objevilo zcela nečekaně počátkem května. Jako správné štěkny jsme já i Orka vzrušeně "komentovaly" jeho pohyb v našem revíru a bláhově jsme se domnívaly, že se jedná jen o nějakou odkládací návštěvu. 

     Grace se vzdor svému vznešenému rodokmenu chovala jako běžné potrhlé štěně. Ožužlávala a roznášela po dvoře páníkovi boty a jiné věci odložené na podestě. Hrabala díry v trávníku a při honbě za včelkami a motýly poplenila bosině do té doby bohatě kvetoucí denivky.

     Zprvu s respektem a později škodolibě chodila nás dvě okukovat ke kotcům, štěkala a vybízela nás ke hře. Bosina měla dlouho obavy pustit nás ke společné seznamce, abychom té dorostence nepočechraly kožíšek a sebevědomí.

    Ale i k tomu po čase muselo dojít a jako první k seznámení vybrala bosina Orku. Má prý už rozum a dá se při nějakém excesu líp uřvat než já. No a Grace pak od ní dostala první ťafku, když jí při venčení drze lezla až...no až tam! Ze mě už měla ta rozjívená nohatice patřičný respekt, ale já ji ještě stále považuju za hájené štěně a dělám jí ochranku před dotěrnými psy, tak jako mě kdysi chránila Orka.

     Bosina začala s Grace navštěvovat cvičák, kde se jí to moc zamlouvá, hlavně ty lítačky s druhými psy po výcviku.

     Při několika společných výletech k přehradě, jsem se dobře  osvědčila jako Graciina trenérka plavání a aportování z vody.